Další příslušenství
Tiskárny, Souřadnicové zapisovače, Ukládaní dat, Polohovací zařízeníTiskárny
| Tiskárna BT-100 Tato jednojehličková tiskárna vychází z tiskárny B85, která vznikla ve stanici mladých techniků v Berouně. Tisklo se na papíry A4 přes průklepový kopírák. Tisk byl velmi pomalý, protože pohyb papíru, pohyb jehličky a sledování tisku zajišťoval přímo počítač. Ani kvalita tisku nebyla moc vysoká. Krokové motory řídil obvod MBA800. Tiskárna byla také známa jako "splašený hřebík". |  |
| Gamacentrum 01 a Gamacentrum 02 Výrobu dvoujehličkové tiskárny obstarávala firma Gama České Budějovice. Každá jehlička tiskla jen na polovině stránky. Hlava s jehličkami se pohybovala na hřídeli se šroubovicí. Tisklo se opět přes kopírák. Jehličky tiskly současně, díky tomu byl tisk rychlejší. Synchronizace pohybu hlavy a dodáváním dat z počítače byla na lepší úrovni než v případě BT100, proto byl tisk kvalitnější. |  |
| Tiskárny Consul řady 2xx První tiskárny této řady neuměly tisknout grafiku. Jejich základem byly TTL obvody. Tiskárny neměly žádný displej, pouze indikační LED diody a jejich váha dosahovala přes 40 kg. Consul 211.03-G Consul 2113 Consul 212-xx Consul 212-10 Consul 212-20 a 212-30 Consul 2011 a 2012 | |
|
Tiskárny NL I NL 2808 vyráběla Tesla Vráble. Měla už jen jedno rozhraní - centronics. Tiskárna uměla tisknout české i slovenské znaky a azbuku. Její sada písma byla rozšířena o možnost kolmého písma nebo kurzívy. Na stránku bylo možné tisknout 80, 106 nebo 133 znaků. Vážila 9,1 kg. | |
| SEP 510 Tiskárnu vyráběl zemědělsko-průmyslový kombinát JZD Ploština v Loučce. Byla to další z řady 9 jehličkových tiskáren. Opět bylo k dispozici mnoho rozhraní. Nejčastějším byl centronics, další možností bylo IRPR, V24, LOGOBAX, DZM 180 a i rozhraní pro PMD 85. Zabudovaná česká znaková sada byla podle bratrů Kamenických. Na tiskárně byly 4 ovládací tlačítka a 3 kontrolní LED diody. Tiskovou pásku vyráběl podnik GAMA České Budějovice. Tiskárna vážila 10 kg. |
Souřadnicové zapisovače
| Minigraf Aritma 0507 Zapisovač vyvinul ing. Jan Sikora a Jiří Kříž. Při tisku se pohybuje vozík s perem pomocí hřídele se šroubovitou drážkou po ose X a papír po ose Y. Kreslit šlo snad vším. Vyráběla ho firma Aritma Praha. Před rokem 1986 se vyráběla ještě jedna verze, ale ta byla pomalejší. Délka kroku pera byla 0,125 mm a rychlost 100 mm/s. Záznamová plocha byla 187x262 mm. Bylo možné jej připojit k mnoha počítačům. |  |
| Zapisovače řady XY | |
| XY 4120 se nikdy nevyráběl sériově. Jednalo se pouze o prototyp vyvinutý ve firmě Laboratorní přístroje Praha. | |
| XY 4130 a XY 4131 - výrobu zajišťovala firma Laboratorní přístroje Praha. Stejně jako minigraf 0507 zapisovač XY vyvinul ing. Jan Sikora z ČSAV a Jiřího Kříže z ČVUT. Bylo možné kreslit prakticky čímkoli (propiska, fix, pero apod.). Pro pohyb vozíku s perem na ose X se používá lanko s krokovým motorkem. Zapisovač se ovládal pomocí TTL signály X/Y (osy), +/- (směr), STEP (jeden krok), PERO (zvedání a spouštění) a READY (připravenost dle spínače na levé straně). Krok pera byl 0,1 mm. Záznamová plocha měla rozměr 250 x 175 mm a rozlišení 2500 x 1700 bodů. |  |
| XY 4140 - byl to vylepšený plotter 4131. Celokovová skříň byla nahrazena plastovou. Celý plotter získal zaoblenější tvary. Pružinový úchyt byl nahrazen šroubovacím úchytem (pera Centropen). Tisk byl kvalitní. Sám jsem jej jako dítě často používal na kreslení třeba Taťky Šmouly :-) ze speciálního programu. Tehdy jsem měl Atari 130XE. Na jméno programu si bohužel nevzpomenu. |  |
| XY 4150 - vylepšená verze plotteru XY 4140. Z uživatelského hlediska byl stejný. Změnila se hlavně barva a síťový vypínač byl menší. Některé modely měly i jiný typ datového konektoru. |  |
| XY 4160 - opět vylepšený předchozí model. Obsahoval procesor, který řídil celou elektroniku. Plotter rozumí jazyku HPGL. | |
| Alfi Alfi byla stavebnice plotteru se dvěma krokovými motorky. Byl součástí stavebnice Merkur. |  |
Ukládání dat
| SP 210 SP 210 je kazetový magnetofon pro ukládání dat. Používal elektroniku z jiného typu magnetofonu. Měl možnost kabelové dálkového ovládání pomocí TTL logiky. V pravé části je pod mřížkou příposlechový reproduktor. Magnetofon vyráběla Tesla Přelouč. Verze SP 210-T měl ve volném místě ve skříny osazenou tiskárnu BT-100 - splašený hřebík :-) |  |
| KP 311 KP 311 vznikl v Tesle Přelouč přebudováním walkmanu na datarekordér. Přenosný datarekordér byl napájený 4 AA bateriemi nebo ze 6 V zdroje. Díky vestavěnému mikrofonu bylo možné používat KP 311 jako diktafon. Mezi režimy audio a data se přepínalo přepínačem, který byl umístěn na horní straně. I KP 311 měl dálkové kabelové ovládání. |  |
| KZD 01 Používá standartní magnetofonové kazety. Před použítím se však kazeta musela naformátovat. Před nahráním programu se zadávalo, od kterého bloku se bude ukládat. Programy proto nemohly mít názvy a hledaly se podle čísla nahrávky. Výrobu zajišťoval podnik ZPA Košíře. |  |
Polohovací zařízení
| Myši | |
| Myš 3WN 16605 a 3WP 16630 - napodobenina Genius Bus Mouse. Bylo možné ji používat k PC a k některým osmibitovým počítačům. Šlo o paralelní myš s 9 kolíkovým konektorem. |  |
| Myš Poly - vyráběla se ve dvou verzích: Poly 08 se vyráběla pro PMD 85 a Poly 16 pro počítače PC. Verze Poly 16 se připojovala přes rozhraní RS232C. Myš řídil procesor MHB 8748C. Výrobu zajištoval podnik OPVS Dolný Kubín. Používala se i k počítačům Atari 800/130, Sharp MZ-800 a ZX Spectrum. |  |
| Joysticky | |
| Joystick výroby OPVS - joysticky vyráběla firma OPVS Dolný Kubín. Měl velmi atypické držení. Joystick neměl konektor, aby si jej každý mohl osadit vlastním konktorem a připojit k čemu chtěl. |  |