Galaksija

Co znamená slovo Galaksija, je asi všem jasné. A kdyby ne, tak to znamená Galaxie :-).

Někdy v roce 1983 se novinář Dejan Rsitanovic rozhodl vydat speciální vydání jednoho jugoslávského vědeckého časopisu, které mělo být věnované pouze počítačům. Extra číslo neslo název "Racunari u vasoj kuci" - Počítače u vás doma. Jednalo se o první skutečně počítačový časopis Jugoslávii. Díky popularitě prvního vydání vycházel nejprve každé dva měsíce a později se z něho stal měsíčník.

Galaksija nebyla stavebnice počítače, ale jednalo se o počítač vlastní výroby, který si lidé stavěli sami. Později se některé firmy (např. Elektonika Inzenjering) začaly zabývat výrobou rozestavěných verzí, které byly následně distribuovány pomocí podniku "Zavod za udzbenike i nastavna sredstva" (Institut pro učebnice a školní pomůcky).

EPROM pamět se zasílala autorům počítače k naprogramování. Plány počítače byly dostupné v prvním vydání Racunari u vasoj kusi. Celkem se prodalo 7000 stavebnic počítačů a kolem 10 000 celkem vyrobilo.

Galaksija byl počítač třídy ZX81 a vyvinul ho Voja Antonic. Galaksija měla vylepšený a optimalizovaný BASIC. Původní Microsoft Basic se příliš nehodil, ale navzdory omezení 4 kB ROM, mohla být provedena některá vylepšení. Galaksija uměla psát pouze velká písmena.

RAM byla statická a skládala se ze dvou 6116 (2kB) čipů. Tři sloty na základní desce poskytovaly 2 až 6 kB pam+ti navíc. Od doby, kdy se prvních 8 kB rezervovalo pro ROM, šlo paměť RAM rozšířit až na 54 kB. Statická RAM pamět byla zvolena proto, že je její výroba jednodušíí, i když je dražší.

Počítač neměl VRAM. Část paměti RAM řídila za pomoci procesoru Z80 primitivní video obvod. Téměř 75% procesorového času spotřebovávalo generování video signálu. Ale byl to doma vyráběný počítač a všechno levnější a snažší postavit, proto je toto zatížení celkem pochopitelné.

Paměti ROM byly dvě, v patici "A" a "B". ROM "A" obsahovala základní procedury nutné pro běh počítače (inicializace, generování video signálu, interpreter jazyka BASIC apod.). ROM "B" byla volitelná a obsahovala doplňkové příkazy BASICu, assembler, monitor apod.

Galaksija uměla pouze textový mód (32x16). Nicméně 64 polografických znaků poskládaných z 2x3 bloků dovolovalo vykreslování psedografiky v rozlišení 64x48 bodů.

Galaksija Plus

Galaksija Plus byla vylepšená verze původní Galaksije. Změnil se i její tvůrce (hardware navrhl Nenad Dunjic a software vytvořil Milan Tadic). V nové verzi se zvětšila RAM (48 kB) a ROM (12 kB) a oddělil se grafický mód (256x208). Došlo ke zvýšení rychlosti čtení a zápisu na magnetofonovou pásku z 280 bps na 1200 bps.